Jediným důvodem (ok, byl ještě jeden, ale ten nevyšel), proč jsem se těšila z Edinbra domů, byl Korzár. Necelé dva dny po příletu jsem pak vyrazila na psí tábor ve Dvoře Králové - tam končil Opsion, na který už příští rok ale FAKT chci jet, ale náš tábor, tedy alespoň jeho agiliťáckou sekci, vedla Petra Hamšíková. A stejně jako loni byl rozdělen na agility a dogdancing, který vedla Alena Smolíková.

Dogdancingu jsem se neúčastnila. Jednak mě to neláká, druhak mě značně odpuzuje atmosféra, kterou kolem toho cítím. Po splněné zkoušce neexistuje zatleskání, maximálně kritika, přátelských vztahů jsem si také nevšimla, a když je problém, aby můj pes šel třicet metrů od vytyčeného prostoru, protože cvičenec by nás mohl jít sežrat - a nikoho to neudivuje... no, to mi přijdou upřímější a přátelštější i výstavy ve své pomalu nejhorší podobě.

Nicméně a naštěstí, já se účastnila pouze tréninků agility. Uff. Naše skupinka byla letos parádní - Ráďa se superkrasoněm Kukym medvídkovatým, Lenka Špindlenová se šiperkou Leonem - ten byl boží, žel prý je ale šiperčí agilitní výjimkou, dále tam byla Vlaďka s borderkou Kájou a Dáša s maliňačkou Deltičkou a naprosto fantastickou vořeškou Adélkou. Tu jsem měla možnost vidět už kdysi na intentivce s Janou Zemkovou, tenkrát ale s jiným psovodem. Skupina yla velice kvalitní, až jsem si občas s Korzím připadala jako pomalej pitomeček :)

Nicméně po více než měsíční agi pauze si nemůžu stěžovat, věřím, že se do toho zase vpravíme. Pozitivní je, že Korzár velice dobře vnímá a je schopen zachraňovat situace při mých pozdních pokynech či po chybách. na čem ale musíme skutečně zapracovat (kromě tradičního tempa a mizerné kondice) je určitě houpačka a také kladina. Sestupná zóna je pomalejší než u slimáka posypaném solí z polských rohlíků, což při našem už tak ne zrovna fantaastickém tempu je mizérie. Samozřejmě dalším problémem je má neschopnost naučit se/ho huš, ale to je zřejmě marný boj :)

Kromě Korzárka sjem s sebou vzala i Buříka - Duncana. Původně jsem myslela, že se bude střídat s Korzárem, když tomu dojde energie, ale ukázal se problém - Buřtíček je zvyklý na neustálou přítomnost ostatních psů, takže po splněném úkolu - třeba tunelu - se okamžitě rozeběhl za Korzárem, případně k našemu místu, a chtěl se pochlubit. To nejde s tréninkem zrovna dvakrát dohromady, takže s ním musíme zapracovat především na samostatnosti :) jinak byl ale zlatíčko - samozřejmě, je to neřízená střela, takže neustálé pokřikování na něj a nadávky, to se neslo prostorem možná častěji než circus theme. Ale kromě toho je to zlatíčko :)

Nejsem si jistá, jestli se příští rok tohoto tábora zúčastním. S Péťou a s ostatními kolegy a "evropskými" soupeři to bylo super, ale bohužel celková nálada mě prostě zrovna netěší. A to je škoda, protože i díky prostoru by se mohlo jednat o parádní akce.Aspoň jsem ale - a také díky asistenci Rádi a především Lenky - udělala celkem dost fotek :) ty jsou zde: barunkatruksova.rajce.idnes.cz/tabor_agility_DK_s_Petrou_Hamsikovou_2013/