"O zlatou laťku" Pardubice-Svítkov, 25.6.2011

 V sobotu 25.6. pro nás v šíleném čase 6:00 přijelo auto a ve složení Tom, Jana, Eddie, Bára, Bailey, můj carský cirkus (stan, židle, kenely, batoh, kamera...), já a nepostradatelný Korzár jsme vyjeli směr Pardubice Svítkov, kde se neoficiální závody konaly. Hned po příjezdu nás uvítal déšť, což se mi zdálo jako dobré znamení - zaprvé, že stan se užije, a pak také proto, že Korzárkovo zvrácené vnitřní já prostě rádo běhá na rozčvachtaném povrchu. Pozitivní to vypadalo i v bufetu, kde měli výborné domáci koláče a guláš. Nikdy ale nic není ideální, a tak nás trochu vyděsily parkury  a především kruh, na který nás Bára hodinu předtím upozorňovala na pandě, a který nám vůbec nešel.

Hned ten první jsem si málem nestihla projít, protože jsem kdovíjak dlouho řešila zvednutí látkáče (5 tresných bodů, hmmmm). Takže když se nahlásil konec prohlídky, vůbec jsem netušila, kudy mám vést. Naštěstí jsme běželi až devátí, takže to nebyl problém okoukat. Před námi běžela Jana s Eddie a běželi parádně jako vždy, akorát kruhem proskočila Eddie mimo. To se ale povedlo drtivé většině psů, takže díky pekelné rychlosti z toho vykouzlily 2. místo. Hned po ní jsem běžela já a vzniklo z toho 10 trestných vteřin - za zvednutý látkáč (byli jsme jediní) a za špatné proskočení kruhem. Korzárek běžel dobře, ale tak na 90%, proto z toho nakonec bylo těsně 4. místo - o 0,08 vteřiny. Pecháček, ale nezlobím se :). Dalším naším pandím soupeřem byla Lenička s Pukem, ale ti zabloudili bohužel hned po první skočce, Puk po Léně lehce loupl okem, že teda tohle je na ní. No co, to se občas stane každému :D Bára s Bailey startovala v kategorii M, Bailey byla nasdrbaná jako vždy, ale pak se sekla u jedné skočky (pěkně debilně postavené teda) a Bára jako skutečný profesionál Bailey stáhla, odložila si jí a teprve pak se pokračovalo.

Druhý parkur se mi zdál pěkně postavený, ne moc lehce (byl tam slalom), ale tak příjemně na to, co už umíme. Takže jsem nechápala řeči ostatních, že je hroznej. Měli pravdu :D Stahování kolem bočnic zřejmě umíme tak těsně, že je několikrát proběhnul :D ale aspoň ten slalom měl bez chyby. Tento běh dopadnul pro pandí výpravu dost děsně, takže ani radši nevím výsledky :D

Třetí parkur byl... no řeknemě že zvláštní. V podstatě se dá říct, že se po diagonále běhalo z jednoho roku do druhého, několikrát, vždy ale s menší obměnou (viz videogalerie), takže zamotání se bylo nasnadě. Nakonec se to ale nikomu z pandy nestalo. Jana běžela opět před námi, měla suverénně nejlepší čas, ale Eddie se maličko zamotala u jednoho tunelu, tak dostala 5 trestných vteřin. Puk tentokrát běžel krásně a mohlo by to i být na umístění (jen jeden pes totiž běžel bezchybně, a to Puk vlastně taky), kdyby jistá dáma neseděla hned u parkuru s háravou fenou. *******. Doplňte si sami. No ale co my? Korzárek běžel jako tryskáč, bez jediné chyby (jako jediný ze startovky) a umístil se na 1. MÍSTĚ!!! Naše první prvenství, byla jsem v sedmém nebi. Je fakt škoda, že to ta háravka Pukovi zkazila, tři pandičky na stupních, to by bylo skvělé.

V součtech se nakonec  umístila Eddie na druhém místě, takže v autě jel i jeden pohárek. Cestou zpět byla trochu legrace (no, jak pro koho) když se Korzárek ze smečky chtěl tulik k jedináčkovi Bailey, která mu po pár desítkách minut plných nervozity dala jasně najevo, že k ní si teda nikdo lehat nebude. Asi ho nemá ráda nebo co :)

Takže i z chvilkového rozčarování jsem nakonec odjížděla ze závodů více než šťastná. Máme zvýšené sebevědomí i chuť do závodů, zlatou medaily a přetahovadlo, kterého se Korzár bojí.