O uplynulém víkendu jsme se zúčastnili našich prvních závodů v tomto kalendářním roce – mých oblíbených, kladenských (dost místa, tribuny, umělá tráva, teplo, zajímaví rozhodčí – optimální – skoro). Dopoledne se konaly závody pro kategorii L, M a S běhala až odpoledne, v případě soboty takřka večer. To ale mě vyhovuje, člověk se prospal do jedenácti, pak se v klidu připravil a jel J.

Na závody jela hromada mých známých a musím říct, že výprava DINGO byla nejen jedna z nejúspěšnějších, ale rozhodně absolutně nejhlasitější :D Byl důvod – prakticky každý dingo člen se alespoň někde umístil. Ale to není jen o úspěších, byla super nálada, spousta muffinů, čokolády, malinovky i vinei, hlasitě jsme se povzbuzovali (nutno dodat, že nejen sebe, ale i další, které máme rádi), někdy až k rozesmátí rozhodčího. Málokdy jsem si užila tak dobrou partu a náladu na závodech, jako tentokrát. Doufám jen, že naše rozjařenost nenaštvala místní organizátory – ti museli vyčerpáním padat „na ústa“, aby náročná akce klapala (a že klapala) – za to jim patří obrovský dík!

K samotným závodům a našim výkonům. Sobotní S/M parkury stavěla Katka Lerlová. Vlastně nevím co k nim říct, jestli na nich bylo něco specifického… každopádně se mi líbily, prověřily naše mezery, a i před dvě DISkvalifikace se mi běželi moc dobře. V sobotu jsem bohužel nebyla zrovna ve formě. Od Silvestra válčím s nachlazením a náběhy na angínu, a tak mi ke konci parkuru dochází síly – anebo už na začátku nejsem schopná domyslet, že musím být přesnější… no, však on to každý zná. Obě diskvalifikace, ale i další errory (například nedělní náběh do slalomu)  byly čistě  mé režii. Skoro.

V sobotu se nám ale i něco zadařilo – po dlouhém a ostrém hvizdu rozhodčí jsme odstartovali druhý běh – zkoušku SA2. Předtím si jí se mnou prošla tuším Lenka (spolu s Péťou se střídaly v tom, která mi pomůže s úspěšným projitím si parkuru), a já věděla, že hned překážky 3 a 4 budou o lámání chleba. Vyslat do tunelu vedoucího pod kladinou, hodit sprint a nějak se dostat ke skočce, kde se pokusit o huš. Vzhledem k tomu, že Korzár nemá takový tah dopředu, a že huš se nám povede leda omylem, když zakopnu o vlastní nohy a rozhodím ve správné chvíli správně rukama, bylo to poněkud nejisté J Nakonec se sice huš nepovedlo, ale Korzárek neváhal a běžel dál. A pěkně! Nedělal fajnovku na houpačce a na kladině taky pořádně zabral, udržet to a – jep! Čistě a v tempu! nakonec z toho bylo třetí místo ve zkoušce a my máme splněnou druhou dvojkovou J Dingovská radost byla ještě znásobená tím, že tuto zkoušku vyhrála Jana s Ťapkou (i pro ně to bylo druhá dvojková).

V neděli pískal lucemburský rozhodčí André Mauer, který bude letos i na MS. V sobotu měl na starosti kategorii large, a ti si to zrovna nedávali. Já si ale na parkury stěžovat nemůžu. Bylo tam sice hodně spinnů, otoček, stáčení kolem bočnic a dalších věcí, v některých bězích nebylo zrovna místo, kde by si člověk odpočinul a nebyl ve stresu, ale na tom není nic špatného. Pro nás tam tedy ale něco špatného bylo, a to jedna z mála kaněk na kladenských závodech – látkový tunel (také mohla hrát v pozadí hudba, protože jsem hnidopich a když má něco naběhnuto k dokonalosti, hned vidím, čím by jí to mohlo dosáhnout. Ale za to pořadatelé nemohou – dokonce se o hudbu v pozadí i pokoušeli, ale technika řekla rezolutní NE). K tomu tunelu- kladenský tunel nemá klasický „boudičkový“ náběh, ale vypadá jako naprosto běžný tunel. nemá tedy rovnou tu podložku, pes tedy vběhně do hrbolatého tunelu, narazí na hladkou látku, která v tomto případě není zrovna lehká, navíc je krásně čistý, tudíž je takový „lepivý“ a i nadrajvovaní psové s ním mají leckdy problém – natož modelka jako Korzárek. Naneštěstí byl v obou našich nedělních bězích (s DISkotékou jsme neměli právo startovat ve finále), tudíž výsledkově vlastně trága.

Ale ona to trága nebyla, spíše naopak. Korzárek makal tak, jako dlouho na závodech ne, a kdyby nebylo toho tunelu, měli bychom za sebou hromadu krásných běhů – samozřejmě běru v potaz naše možnosti. Suma sumárum – jsem hrozně spokojená a nemůžu se dočkat dalších závodů s touhle skvělou partou lidí J Díky nim vidím, že agility není jen o těch výsledcích. Jak pravila Petra Hamšíková – jsme veselí! Takže díky všem procítěným ;)

video zde: www.youtube.com/watch?v=JjTMH_qoEl0