Nevím jak začít - zvláštní, že o velkých úspěších se píše fakt těžko. Nebo spíše se těžko začíná. Tak tedy přijde trocha grafomanie - komu se to číst nechce, to podstatné je psáno kurzívou... Když se nám loni podařilo získat 3. místo na pudlech a druhé na toyích, byla jsem přesvědčena, že to už nic nepředčí - znám limity své i Korzárkovi. Když se ukázalo, že se letos budou obě akce konat ve stejný termín, brala jsem to jako smutnou hru osudu. Naše loňské umístění na pudlech bylo o štěstí, které se neopakuje, na toyích by byla šance větší, ale já nejedu po výsledcích, ale po prestiži :-P I tenhle start však byl ohrožen. Několik týdnů před mistrovstvím se s Korzárkem dělo něco divného - poměrně často zaplakal, zdánlivě bez důvodu... bála jsem se problému s páteří, rentgen ani prohmat nic neukázal, byl nám naordinovaný klid s tím, že pokud se to nezlepší, udělá se vyšetření meziobratlových plotének. Kvůli pauze bylo třeba oželet šanci na splnění postupových zkoušet na hloubětínských quatrozkouškách, intenzivku s Lucií Dostálovou i kvalifikační závody v Děčíně. Nicméně musím zaťukat, Korzárkovo bolestínkovství přešlo, takže nejspíš šlo o nějaký skřípnutý nervík či natažený sval.

Víte, já se těch závodů hodně bála. Ne kvůli výkonu či neúspěchu - kvůli zranění jsme na trávě měli pouze dva tréninky, Korzí nemá poslední dobou zrovna závratné postupovky a konkurence byla veliká. Bála jsem se toho, jak závody zvládnu osamocená :) nikdo z Dingů (s výjimkou Míši Sinzogan od papillonků) se nechystal, nikdo, kdo by na mě řval, ať hnu zadkem, kde to mám podržet, kdo by Korzárkovi fandil na rovinkách a v látkáčích. Nakonec se však mé obavy ukázaly mít zcela zbytečné - na celých závodech panovala atmosféra velice příjemná, nejenže nás v těžkých pasážích povzbuzoval ten, do nás zná a koho jsem poprosila, ať nám fandí. Ono se k tomu fandění vlastně přidala velká část pudlařů - soupeřů. Okolo našeho i vedlejšího stanu se neustále někdo "motal", probralo se toho tolik, nikdo neměl nevhodné poznámky, co občas na naší stranu na závodech slýchám. Když jsem se na něco zeptala ohledně vedení, hned mi bylo porazeno. 

K samotnému běhání - parkury stavěl belgický rozhodčí Josef Van Eestern a tradičně i pořadatel Antonín Grygar. Co k nim říci - no, nám seděly :) Někdo by možná podotknul, že to bylo tím, že nemáme takovou rychlost (což nemáme) a můžeme vést na ruku. No, každé vedení se snad přizpůsobuje danému psovi, a pokud tomu mému, který nemá takový tah dopředu, bude vyhovovat, když budu všude u něj či před ním, pak nevidím důvod, proč si hrát na hrdinku a zpomalovat ho například křížením atp. Ale tak to je můj názor :)

Ve výsledku jsme měli z šesti běhů pouze jednu diskvalifikaci, což není zlé, zejména proto, že ta diskvalifikace byla naprosto zbytečná a dána čistě mou malou soustředěností, kdy stačilo, abych se pro Korzu pouze natáhla a dřívě ho zavolala. V sobotním součtu jsme se umístili ale na 15 místě, což při o něco nad 50 soutěžících není podle mě zlé. Velkým osobním úspěchem bylo také zdolávání látkového tunelu - ten se objvil v pěti bězích, přičemž v prvním ho dal na druhý pokus, dvakrát se po jeho probojování potřeboval otřepat :) a dvakrát ho zvládl bez potíží. Pomalu, pracně, ale o to nám nejde :)

K samotným běhům mistrovským :) první den se započítával třetí běh - agility. v trati bylo dost stahovaček, podle mě nebyla nijak obtížná, na tréninku míváme těžší,  ovšem byl tam dost náročný náběh do slalomu, který se nám tedy také nepovedl. Ale tak jedna chyba nás z boje nevyřadí, říkala jsem si. Samozřejmostí byla časová ztráta způsobená jednak látkáčem, opravováním slalomu a celkově naším tempem. Navíc byly dost napálené postupovky-  pro všechny velikostní kategorie stejné - z S tedy běžel čistě pouze vítěz běhu a další dva (ti však měli nějaké chybky typu zóna či shozená laťka). Ve výsledkové listině jsem se tak našla až ve třetí desítce, avšak - k mému šoku - z pudlů na prvním místě! Došlo (hlavně u slalomu) k obrovskému počtu diskvalifikací, takže z pudl§ S doběl pouze Korzár, s 5 trestnými body za ním Míla Vrbová s Flérinkou a o dalších 15tb dále Fífa Jindry Trnovcové. Šok z toho, že v neděli budeme coby vedoucí tým nastupovat v samotném závěru, mě na chvíli ochromil.

Čím víc se v neděli blížil závěrečný běh, tím více jsem byla nervózní a hůře se mi dýchalo (což mi Romča Jirásková sice zakázala, ale ovládněte svoje tělo, že). Když jsem však Korzu pomalu připravovala, nějak jsem se o tom bavila s Janou Šedivou (která byla z boje o titul venku, ale ten jeden běh co s Jasmínkou předvedla, ten bych si snad promítala před spaním jako vzor a reklamu na agility s pudlem) a Jardou Frančíkem, kteří navrhli, ať zkusím zajít za rozhodčím a vysvětlit mu, že to máme s Korzou stejně v kapse, tak že nebudu na parkuru zdržovat a ať nám rovnou dají ceny. To mě rozesmálo a byla jsem klidnější. Na parkuru byl mezitím Fífa - hodně jsem jim fandila a když jsem zaslechla slovo diskvalifikace (nedívala jsem se), zamrzelo mě to. Ale v boji o titul jsme už byly jen dva týmy... a disknula se  Míla Vrbová! Neměla jsem z toho radost, vážně ne, spíš na mě padla totální deka - pokud doběhneme, jedno jak, ale bez diskvalifikace... ne, povedlo se mi to utlumit. Začátek - skočka, skočka, tunel z poměrně ostrého úhlu  - se dal jít několika způsoby. Já jsem jako jedna z mála zvolila záda za druhou skočkou a ostré čelo do tunelu. Korzár mi vystartoval dříve, na tom musíme začít pracovat, ale dobré, běžíme. Hlavně se koncentrovat, nenechat ho nikde ulítnout. Ve slalomu mi najednou začalo běžet hlavou - teď přijde látkáč, na tom to stojí a padá. Otočka za slalomem mohla být plynulejší, ale nevadí. Běžíme dál, skočka, stažení, látkáč... slyším, jak nás ostatní povzbuzují, já povzbuzuji také. Jo! Oklepává se, ale dal to, yes! Teď to udržet, posledních pár překážet a rovinka do cíle. Fandění je stále silnější, pokud skočí kruh, tak je to tam - skočil, cíl. Jsme mistři republiky pudlů v agility! Padám na zem a trochu ječím. Vidím nadšené rodiče, kteří se přijeli podívat, několik lidí nás poplácává...

Jsem šťastná. Trochu ječím, usmívám se, Korzárek se usmívá taky. Při předání cen dostávají všichni pudlí účastníci kokardu a hrníček, na kterém je Korzár - to focení nám přineslo asi štěstí :) V kategoriích M vyhrála Tereza Krejčí s Odee, large zvládla Romana Jirásková s Giruškou - poprvé mistryněmi. Fotím se s vítězi a jsem nadšená - tohle už se opakovat nebude... :)

Pro Dingo to byl velmi úspěšný víkend - v Kyjích na mistrovství "vořechů" získala titul Lenka Sack s Psychinkou, v Chuchli vyhrála celou Jarní cenu Lucka Bidlová s Bettynkou. A na stejných závodech jako já se vicemistry (za Jitkou Lebedovou) stala Míša Sinzogan s Emánkem. Prostě bomba.

Za tyhle závody musím poděkovat spoustě lidem, páč jsem fakt dojatá. Lenka Sack a Péťa Hamšíkové - úžasné trenérky a hlavně kamarádky. Během procházení parkurů jsem si na ně vždycky vzpomněla a říkala si, jak by to řešili ony. Romaně Jiráskové, že mě tam uklidňovala a radovala se se mnou.Mnoha pudlařům, snad na nikoho nezapomenu - Ivě Kuglerové, Terce Vaverové, Terce Krejčí s Lukášem, Janě Šedivé s Jaroslavem, Jindře Trnovcové, všem povzbuzujícím, pomáhajícím a pořádajícím... nebudu všechny vypisovat, ale křičeli krásně :) jo a mámě s tátou, že tam oba přijeli a byli při tom :) 

No, a hlavně Korzárovi, protože to je nejlepší pes na světě. 

videa: www.youtube.com/watch?v=H9rHqzF_Hrk - "mistrovské běhy"

          www.youtube.com/watch?v=8-1cZZWpLG8 - běhy ostatní :)